MIX-TEE

Čaj

Čajovník byl evropským botanikům znám už před jeho systematickým zařazením, o které se poprvé pokusil švédský botanik Carl Linné. Neznaje však zpracování, dopustil se historické chyby. Rozdělil čajovník na dvě botanické formyCamelia Sinensis - a to na černou a zelenou. Až později vyšlo najevo, že černý a zelený čajovníkový list pochází z jedné a též rostliny a rozdíl je pouze v technologickém zpracování. Později byl čajovník přejmenován a botanicky zařazen do rodu Camelia přírodovědcem O. Kuntzem. Rod Camelia obsahuje pestrou paletu keříků a stromů z čeledi Theace. Své latinské pojmenování nese po jezuitovi a páterovi Camellovi, kteří jako misionář šířil křesťanství a slovo boží. Je to sice k neuvěření, ale pod tímto exotickým jménem se skrýval moravský misionář a léčitel Jiří Kamel, původem z Brna. 

Čajovník je rostlina s tmavozelenými střídavými listy, která se používá k výrobě čaje. Jedná se o tropické a subtropické stromy a keře. V rámci čajového průmyslu se čajovník udržuje ve výšce zhruba 1 - 1,5 metru. Tato výška je ideální pro pohodlný ruční sběr. Ve volné přírodě by se čajovník mohl tyčit až do výšky několika desítek metrů. Samotný čajovník má krásný, drobný květ. Obvykle má pět až devět korunních lístků různé velikosti s krátkými stonky a bílými květy, které se podobají třešním. Charakteristické je silné žebrování a jemné bílé chloupky na spodní straně listu, které jsou nejlépe vidět na vrcholcích nerozvinutých pupenů listů - tzv. tipsech. Botanické zařazení čajovníku není ustálené. V současné době se se však nejčastěji uvádí 2 základní druhy - čajovník čínský a čajovník assámský. Čajovník čínský dosahuje výšky 3 až 6 metrů a dožívá se až 100 let. Čajovník assámský je větším a robustnějším typem čajovníku a roste spíše vyšší nadmořské výšce. 

Čajovník se pěstuje nejčastěji z řízků v různých nadmořských výškách. Čajovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách rostou pomaleji, bývají chuťově spíše jemnějších a svěžího charakteru a jsou považovány za nejkvalitnější typu čajovníků. Naopak čajovníky pěstované v nižších nadmořských výškách jsou spíše silnějšího charakteru se znatelnou hořkostí a tmavým nálevem. Čajovník je relativně odolná rostlina a může růst až ve výšce 2 400 metrů nad mořem a poradí si i s teplotou - 6°C. První sklizeň po zasazení čajovníku může začít v optimální variantě po pěti až šesti letech od jejich vysazení. Čajovník může dávat užitek až 30 let. Nejčastěji se čajovník sbírá 5 - 6x do roka. V oblastech s rovnoměrným tropickým počasím (Cejlon, Indie) se čajovník sbírá až 30x do roka. Při sběru platí pravidlo tzv. zlatého sběru čajovníkových listů - "two leaves and the bud" neboli pupen a vrchní dva lístky, protože právě v těchto mladých vrcholových lístečcích jsou nejvíce soustředěny účinné látky (alkaloidy, kofein), aromatické a barvící látky. Od třetího listu je obsah těchto látek znatelně menší.